Londýn pohledem Miloně Novotného
Výstavní prostory kina Hvězda
3. 11. - 9. 12.
Vernisáž výstavy se koná v pátek 25. 11. v 19:30
za účasti paní Novotné, vdovy po fotografovi a pořadatelky jeho díla. Výstava je součástí programu Dnů britského filmu a kultury 2016.
Miloň Novotný (1930-1992), průkopník a dnes již nesporný klasik české humanisticky orientované fotografie 20. století, patří ke generaci ovlivněné legendární výstavou E. Steichena The Family of Man. Podobně jako H. Cartier-Bresson, fotografoval výhradně černobíle, pracoval zásadně s leikou a byl představitelem tzv. rozhodujícího okamžiku. Ačkoli v jeho díle najdeme i fotografie zachycující např. pohřeb Jana Palacha, těžiště jeho tvorby rozhodně netvoří reportáž. Byl fotografickým básníkem všedního dne a měl neuvěřitelnou schopnost vidět ve zdánlivě banálních výjevech hluboké lidské obsahy. V 70. a 80. letech nemohl stejně jako řada dalších umělců doma publikovat, nicméně fotografovat nepřestal. Po pádu železné opony měl sice možnost svobodně své dílo představit, ale bohužel záhy nečekaně zemřel.
Do dějin české fotografie se Miloň Novotný zapsal vynikající knihou Londýn, která díky uvolněné atmosfére pražského jara vyšla v roce 1968. Fotografie zahrnuté do tohoto projektu však byly poprvé vystaveny až v roce 2002 u příležitosti desáté výročí autorova úmrtí. Výstava v Pražském domě fotografie se bohužel stala záhy po svém otevření obětí srpnových povodní a musela být předčasně ukončena. Leica Gallery přestavuje tento legendární soubor v historii české fotografie tak v obnovené premiéře. Současně s výstavou se po více než 45 letech uskuteční i reedice publikace Londýn v nakladatelství KANT. Autorem nové předmluvy je Josef Moucha, jehož text na přebalu knihy zde připomínáme:
“Kniha vydaná poprvé roku 1968 si podržela nadčasovou kvalitu. Nemusíme být ale pamětníky, abychom ocenili suverenitu, s níž fotograf zachytil kosmopolitní přístav v ústí Temže a zároveň osobitě vystihl náladu města, udávajícího tón šedesátým letům. Neobyčejně složité téma ovšem není omezeno na místopis. Jistá zašlost významu britského impéria se promítla do duší jeho obyvatel. Právě to fotograf rozpoznal a osobitě podal. Ke knize se nevracíme ani tak kvůli námětu: mezníkem se v příběhu fotografie stala hlavně svým pojetím.”
Dana Kyndrová, kurátorka výstavy