O projektu Umění pomáhat
Projekt „Umění pomáhat“ vznikl ze setkání tří lidí.
Marek Malůšek, zakladatel občanského sdružení FotoMosty přemýšlel, jak nabídnout studentům Střední uměleckoprůmyslové školy Uherské Hradiště zajímavé a inspirující téma v oblasti dokumentární fotografie a zároveň napomoci dobré věci. Eva Malůšová, sociální pracovnice Oblastní charity Uherské Hradiště zvažovala, jak veřejnosti umožnit nahlédnout do jednotlivých zařízení Oblastní charity Uherské Hradiště, která každým dnem poskytuje své služby stovkám lidí, kteří tyto služby potřebují. Josef Korvas, pověřený vedením Městských kin Uherské Hradiště díky svému komplexnímu záběru v různých oblastech v regionu dokázal propojit oba subjekty, podpořil celou myšlenku a nabídl výstavní prostory.
Za krátký čas se do projektu zapojila celá řada lidí, kteří byli ochotni vydat hodně energie pro dotažení tohoto projektu do současného stavu.
Největší díky patří samozřejmě samotným aktérům projektu – fotografům: Martinu Cábovi, Lukáši Ficovi, Petře Hajduchové, Martinu Kašparovi, Ondřeji Kovářovi, Petře Křivové, Evě Malúšové, Adéle Markové a Báře Tiché.
Nemenší poděkování patří vedoucím jednotlivých středisek Oblastní charity Uherské Hradiště, kteří se fotografům nad rámec své práce věnovali, stejně tak jako i vedení celé organizace, řediteli Ing. Jiřímu Jakešovi a asistentce ředitele paní Anně Konvalinkové.
Za Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti patří poděkování především Mgr. MgA. Janě Smahelové a Jaromíře Slívové, které s Markem Malůškem odborně vedli a koordinovali činnost studentů a výběr fotografií.
Marek Malůšek
Oblastní charita Uherské Hradiště je církevní nezisková organizace, jejichž pracovníci každodenně poskytují potřebným lidem komplexní péči. Staráme se o fyzickou, psychickou, sociální stránku člověka, a narozdíl od většiny jiných neziskových organizací také o duchovní potřeby svých uživatelů. Péče, kterou poskytujeme, by měla mít vždy něco navíc. Lze však jen velmi složitě slovně popsat empatii, laskavé pohledy, upřímné pohlazení, přátelské držení za ruku, pomoc nad rámec „tabulkových výkazů“.
Studenti Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti nám s tímto popisem náramně pomohli. Jak názorněji bychom vám dokázali sdělit potřebnost a kvalitu péče, kterou se snažíme svým uživatelům poskytnout!
Za dokumentární zachycení jednotlivých lidí, středisek a celé organizace fotografům tímto děkujeme a věříme, že jim tato práce přinesla také mnoho nových, osobních a podnětných zkušeností, které dokáží zúročit na své následné profesní cestě.
Za Oblastní charitu Eva Malůšková
Pán Ježíš nás učí, že nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátelé položí svůj život. Když evangelium hovoří o lásce, používá slovo Charitas. Je to dobropřejná, nezištná láska, kterou těžko můžeme charakterizovat přesněji než tak, že nám ji ukázal Kristus. A právě tuto lásku má ve svém názvu Charita. Jde o vysoký ideál. Z poslední doby snad nejtypičtější představitelkou této lásky je blahoslavená Matka Tereza spolu se svými sestrami. Těžko bychom však mohli tvrdit, že je taková láska vyhrazena jen pro řeholní osoby. A právě charitní hnutí je neustálým hledáním a objevováním šancí touto láskou žít. Bez zkušeností, že něco takového je možné, by totiž hlásání evangelia zůstávalo v mnoha ohledech jen na teoretické rovině. Takový ideál ovšem předpokládá, že zisk nebude nejdůležitější ani v této organizaci ani v myšlení jejich pracovníků, třebaže mnozí z nich se takové práci věnují zcela profesionálně a mohou se rovněž držet zásady, že dělník má právo na svou mzdu. Je tady určité napětí, které je překonatelné pro ty, kdo jsou povoláni a berou vážně slova, „cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili..“(Mt 25,40)
Antonín Klaret Dabrowski